I´m the solution to music pollution

Červen 2010

Lisa Mitchell - poklad z Austrálie

21. června 2010 v 14:01 | Tomáš Macháček |  Vlastní tvorba
Narozena v Anglii, ale od tří let v Austrálii žijící Lisa Mitchell patří k australským překvapením, o které my Evropané většinou přicházíme.
Dnešní indie děvče se dostalo do povědomí širšího publika jako jedna z finalistů soutěže Australian Idol (2006) a byla nejspíš to nejlepší co se kdy v soutěži takového typu objevilo. Sama však říká, že tato soutěž byla slepou ulicí. Své publikum začala získávat přes MySpace, také začala svá první veřejná vystoupení.
V srpnu 2007 vyšlo její první EP Said One To The Other, následované EP Welcome To The Afternoon (2008). Turné se rozšiřovala, písně se dosazovaly do filmů jako soundtracky, sláva rostla každým dnem.
V červenci 2009 vyšlo konečně celé album Wonder, které vystřelilo Lisu do hudebních výšin. Nominována na ceny ARIA a APRA, také první ženou v historii, která vyhrála Australian Music Prize.  Album Wonder dosáhlo top ten australských hitparád. Zároveň se stává stále více známější v náročné Británii a nyní i v Německu. Lze tedy očekávat, že teprve dvacetiletou Lisu čeká pěkná kariéra se stále rostoucím publikem.
Lisiny folkpopové písně mají nádech plachosti v jejím hlase, ale i bázlivých bicích, ústředních pianových rytmů a sympatické akustické kytaře. Dohromady vytvářejí nový rozměr pro tento hudební směr.
Na poslech doporučuji obzvláště skvělé písničky Neopolitan Dreams s geniálně jednoduchou, ale také geniálně chytlavou melodií, Coin Laundry o dívce uvězněné v prádelně a jedině dolar jí může zachránit(šikovná reklama), Incomplete Lullaby já bych se klidně ukolébat nechal, Clean White Love toulající se po anglickém venkově a Pirouette s...no, asi o nějakých piruetách, ehm.

Tady máte možnost užít si Lisy naživo


The Pipettes - aneb šedesátá léta jsou zpět!

17. června 2010 v 15:17 | Tomáš Macháček |  Vlastní tvorba
To bych nebyl já, abych neposlouchal samý skvělý věci, takže tu pro vás mám tuhle hudební mňamku. Vypněte MTV nebo Óčko, nebo který hnus máte puštěný, dobrý písničky tam dávají jednou za uherský rok. OPRAVDU dobrou hudbu musíte hledat sami. Nebo si můžete dát poradit ode mne :-D

Ták fajn, the Pipettes. Kde začít? Na začátku byla tři děvčata: Julia Clark-Lowes(The Duchess of Darkness nebo také Julia Caesar), Rose Elinor Dougall(Rosay) a Rebecca Louise Stephens(RiotBecki), plus skvělou hudbou nacpané město Brighton a The Cassette(s) někdy v roce 2003. Přičemž Cassettes tvoří  Robert William Barry (známý pod jménem Monster Bobby), the Falcone brothers; Jon and Seb a Alex White, jejich prací je doprovázet Pipetky a dělat jim hudební kulisu, tak se budu zabývat hlavně holkami.
Ještě před vydáním prvního alba odešla Julia do Indelicates a byla nahrazena Gwenno Saunders. Snad se v tom neztrácíte, protože nás další změny teprve čekají. V tomto složení složily famózní album We Are The Pipettes (2006), které bylo předurčeno zbourat svět. Nebo udělat alespoň menší zemětřesení. V britské hitparádě dosáhlo 41. místa, což je na tento typ hudby velký úspěch, protože vysílání jsou většinou ucpaný komerčním odpadem od Lady Gaga a spol.
V tomto složení vystupovaly až do dubna 2008. Mezitím si získaly dobrou pověst i v Americe a jinde. Bohužel, tato výborná sestava se změnila. Rose a Becky odešly za vlastními projekty. Do kapely přišly Ani Saunders (mladší sestra Gwenno) a Anna McDonald. Žádná z původních Pipetek tedy nezůstala. Taky nebyl všem změnám konec. Anna odešla na podzim 2008 a byla nahrazena Beth Mburu-Bowie, která vydržela jen do konce roku 2009 a dnes vystupují pouze Ani a Gwenno. Letos bylo vydáno nové album Earth vs. Pipettes, kritikou bylo přijato dobře, ale zdaleka ne tak dobře jako album předchozí. Přestože si uchovává své vazby na předchozí práci, posunuje hudební těžiště z šedesátých let do let osmdesátých.

Závěr? Jsem prostě oddaný fanda "starých Pipetek". Jejich debutové album je parádní kus práce. Písně jako Judy, ABC nebo famózní Pull Shapes patří ke klenotům britského indiepopu, které už nejspíš nikdy nenahradí "nové Pipetky". Asi mi bude muset stačit koukat na ta skvělá videa a vychutnávat si album na které by byl pyšný i Phil Spector.

Odkaz na celý koncert:


Seznam písní, které pipetky nikdy nenahrály ve studiu : Getting Coal, By My Side, True Love Waits Patiently For A Miracle, Don´t Forget Me, Baby Don´t Leave Me

Lucky Soul - recenze alba A Coming Of Age

7. června 2010 v 12:23 | Tomáš Macháček |  Vlastní tvorba
Ták děcka, konečně tu máme druhé album této indiepopové bandy přímo z Londýna v Británii. Dlouho jsme doufali, dlouho jsme čekali a...já vám teď popíšu jejich výtvor.
Album má dvanáct písní a jednu bonusovku. S potěšením píšu, že poté co skupina vydala album The Great Unwanted(2007) sice uběhly tři roky, ale hudební úroveň zůstává vysoká. U některých písní jde poznat, že bylo složeny dlouho před vydáním celého alba. Mám na mysli takovou Up In Flames, která by klidně mohla být na minulém albu. Ale ne, nemyslím to ve zlém, aspoň se vytvořilo pouto k novinkám. Také si nejspíš povšimnete, že bylo použito více nástrojů než na minulém albu. Nevím jak vy, ale já bych řekl, že to na škodu rozhodně nebylo. Dost ale porovnávání s minulostí. Mám tu žhavou novinku tak šup tam s ní!

1) Woah Billy! - poprvé k mání asi rok před vydáním alba. Pěkně svižná věc s úvodním "Dark times ahead" (neberte to doslova!). Nedávno se dočkala i svého vlastního videa v loutkovém pojetí.

2) White Russian Doll - další z propagačních písní(a ne náhodou). Název snad inspirovala návštěva Ruska před dvěma lety(nebo taky ne :-)). Po úvodním kulometném bubnování se na vás vyvalí další akční song. (Moc pěkné) video se natáčelo v Berlíně.

3) Up In Flames - na živácích hráno hned za White Russian Doll, protože k ní pěkně navazuje. Jinak skvělý výběr nástrojů a zajímavý text. Jestli se vám tahle líbit nebude tak byste měli uvažovat o návštěvě psychiatra. OK, dělám si srandu, ale pro jistotu si aspoň propláchněte uši.

4) Love, Love, Love - nebo taky Love3 a taky....ale čert vem názvy, důležitý je poslech. A ještě důležitější je pořádně si ho užít a jsem si jistý, že si ho taky užijete a budete vytleskávat tu skvělou melodii. Text zní možná trošku sobecky, ale poslechněte si andělský hlásek zpěvačky Ali Howard a budete mít pocit, že se vznášíte v oblacích.

5) Upon Hilly Fields - zdá se mi to nebo vážně slyším americký vliv? No jo, slyším! Taky máte ten pocit, že jste někde v Tennessee a blond děvče v bílých šatech cválá na (modrookém!!!???) koni přes kopce? Tak si kecněte do křesla a vzůru na Jih.

6) A Coming Of Age - ani se nedivím, že album bylo pojmenováno podle této silné písně. Začínají mi už docházet slova chvály. Ale vážně, našli byste málo jiných písní do kterých by se vyplatilo investovat čas. Kde je pravda? Call it a coming of age, come too late.

7) Warm Water - píseň s nejsmutnějším nádechem z celého alba. Staví hlavně na pianu a vážně sofistikovaném textu, připomínající mi nějakou říkanku(čistě podle slov) a zároveň...jestli to dokážete pojmenovat, tak mi napište.

8) Ain´t Nothin´ Like A Shame (To Bring It All Back Home) - velmi vyrovnaná nahrávka. Pohodová melodie, i když text je opět LS co se cítí, no, ne zrovna nadšeně. Ovšem docela dobře popisuje náladu autora.

9) That´s When Trouble Begins - pěkně svižná píseň. Nejvíc se mi líbí ty části "seven-thirty" a "seven-forty" jako by šlo o nějaké zaznamenání ranních nálad...no. Pojatá je ve smyslu prožívání období, kdy si uvědomujete vnitřní zmatek(v tomto případě v sedmnácti), ale máte na to přece celé horké léto  ;-)

10) Southern Melancholy - učebnicová ukázka písně vyjadřující nejistotu a strach z budoucnosti. Nejpěknější je část, kdy (nejspíš) Ivor drnká na struny a přináší tím efekt pocitu bytí v Benátkách na gondole(nechtějte po mně, abych to podrobněji vysvětlil, protože to sám nevím).

11) Our Heart - trhané s plynulým, melodické s jasnou výzvou ,,Neodcházej!", taková je právě tato skladba. Připomíná mi něco z dětství, něco co už bylo složeno někdy v devadesátých letech a to dokonce u nás...chm chm chm.

12) Could Be I Don´t Belong Anywhere - soulem nasáknutá skladba, kde je naprosto jasně uvedeno, že "bez tebe pojdu" a "bez tebe jsem nic, může být, že nikam nepatřím(jen sem)". Končí téměr minutu a půl trvající zneklidňující instrumentální part.

13) When It´s Over And Done, Then It´s Gone - nj. je to konečně tady, musím se přiznat, že tuhle skladbu jsem ještě neslyšel, vzlyk

Ovšem máme tu ještě skladby ze singlů týkající se této desky. Co třeba skvělá Cryin´ In The Morning? A slyšeli jste už Why Can´t Everyone Be Nice For A Change? S první si zavzpomínáte na nějakou blízkou osobu z minulosti. V případě druhém případě si užijete uvážlivou melodii s přemýšlivým textem. Nejnověji vyšlo EP Upon Hilly Fields s písní Into The Night

Tak a je to! Tady máte popis další skvělé práce od skvělé kapely Lucky Soul.
Plus, užitečné odkazy: