I´m the solution to music pollution

Květen 2011

Talulah Gosh, Heavenly, Marine Research

15. května 2011 v 18:42 | Tomáš Macháček
Tenhle článek by se klidně mohl jmenovat "Amelia Fletcher"...Taky je zajímavý, že všecha tři uskupení vydávala u významných nezávislých labelů - K Records, Fortuna Pop!, Elefant Records a Sarah Records...čichám, čichám významná uskupení...

Talulah Gosh
Jedna z vedoucích kapel britského kytarového tweepopu. Klidně by mohla být ukázkovým vzorem nezávislé kapely. Navdory své krátké kariéře ovlivnili mnoho dalších kapel. Rychlé písničky s jednoduchou akordovou strukturou, žádná kytarová sóla, prostě čerpání z nejlepší tradice punkových kapel. Údajně se dali, když se Amelia a Elizabeth, obě ověnčené odznaky kapely The Pastels setkaly v klubu v Oxfordu (viz píseň Pastel´s Badge). Důležité jsou i postoje kapely. Za svou kariéru vydali flexi disk přibalovaný k fanzinům, což opět ukazuje na punkové kořeny. Až po ukončení činnosti vznikly kompilace shromažďující celou tvorbu (obzvláště Backwash z roku 1996, obsahující veškeré písně i živáky).

Heavenly
Toto je svým způsobem pokračování Talulah Gosh, v podstatě se velmi podobným složením. Styl je taky hodně podobný, snad jen s víc popovějšími příjemnými melodiemi. Tato kapela vydala celkem čtyři alba, z nichž poslední dvě byla ovlivněna Britpopem zuřícím okolo. No...já a Britpop jsme nikdy nevycházeli nejlíp, ale myslím, že na těchto albech to není zas až tak výrazné a určitě si stejně jako budete přát, aby byla trochu delší. Těsně před vydáním posledního alba spáchal sebevraždu Ameliin mladší bratr Matthew, bubeník. Zbytek kapely se rozhodl nepoužívat už jméno Heavenly. Bez Matta by to už nebyla ta samá kapela.

Marine Research
Tady máme vlastně pokračování Heavenly, což je pokračování Talulah Gosh. No a po této kapele pokračovala Amelia v kapele Tender Trap, což už ale nemůžu označit jako pokračování třech předchozích kapel.
Se svým jediným albem Sounds From The Gulf Stream (1999) nabízí kapela popové songy perfektní pro slunečnou neděli.


Ellen And The Escapades, Tender Trap, Young Marble Giants

13. května 2011 v 19:34 | Tomáš Macháček
Ellen And The Escapades
Díky šťastné ráně osudu (jak tomu ostatně je u drtivé většiny mých oblíbených muzikantů) jsem objevil tuhle pohodovou kapelu, zamiloval si zpěvačku a její hlas a to vše v rekordně krátkém čase.
Jen se na to mrkněte, ten krásně silný yorkshirský akcent se mnou šije

Z této kapely vyzařuje pohoda a čistota nezkalená přílišnou publicitou. Znovu zdůrazňuju, že zpěvačka Ellen Smith má vážně skvělý hlas, jak můžete slyšet na tomto super coveru (kotel lepším než origoš)

Tender Trap
Tahle indie rock/twee popová kapela byl zformovaná tak někdy před deseti lety. Frontmanka Amelia Fletcher je velmi důležitou osobou britské twee scény (brzy napíšu o dalších projektech). První album Film Molecules (2002) nabízí vyváženou kombinaci různých žánrů, další album 6 Billion People (2006) opět přináší jednoduché ale účinné melodie, které se skvěle poslouchají. Po vydání druhého alba nastalo tak trochu klidové období, kdy došlo k posílení v podobě Elizabeth z Allo Darlin´ nebo Emily z Betty And The Werewolves. Nejnovější album Dansette Dansette (2010) přináší nové songy za aktivnějšího zvuku kytary. Z celého alba je poznat, že Tender Trap je stále lepší a lepší kapela.
Kdo nepozná všechny indie svatyně natočené ve videu by se měl nad sebou zamyslet :-P


Young Marble Giants
Dnes už legendární kapela z Walesu. Podíl na jejich úspěchu má určitě lahodný hlas zpěvačky Alison Statton a přesvědčení, že při vytváření hudby nemusíte dělat příliš hlučného povyku okolo. Jednoduché písničky + skvělá zpěvačka = nejlepší indie hudba. Poslech jejich jediného LP Colossal Youth (1980) je moc dobře využitý čas. Však na to přijdete sami až si vás naprosto podmaní úžasně návyková melodie Choci Loni nebo sakra upřímná Credit In The Straight World (na kterou udělala kapela Hole velmi slušný cover)

Lemonheads, Evan Dando, The Pains Of Being Pure At Heart

2. května 2011 v 19:18 | Tomáš Macháček
Sakra, já nenapsal článek ani nepamatuju. Hnusácká škola...

The Lemonheads
Zpočátku punkovější kapela se vcelku rychle přeorientovala na to co se nazývá alternative rock. První čtyři alba se dobře hrála v univerzitních rádiích, pak přišlo album It´s A Shame About Ray (1992). Navzdory grungeové invazi se album dostalo vysoko pozic hitparád. Album i píseň se řadí k nejlepším produktům devadesátých let...no...:-P...Vcelku slušný poslech, ale legendy bych z toho nedělal.

Evan Dando
Frontman kapely Lemonheads si fajn lenivou atmosférou svých pop folkových písniček získal mnoho fanoušků (i když některé lidi jeho "hřejivě lidský" styl mimořádně irituje). Tedy byl to vcelku hezký poslech jeho jediného alba Baby, I´m Bored (2003), i když žádný zázrak se nekonal. Dando má příjemný hlas, nepřetržitá konzumace LSD z něj však bohužel udělala až nezdravě vyklidněnou lemru.

The Pains Of Being Pure At Heart
No to teda...Musím to vzít nějak od začátku. Nemůžu říct, že by se to špatně poslouchalo, ale takové nestydaté kopírování (žádné vlivy, žádná inspirace, KOPÍROVÁNÍ!!!) snad ani není slušné. Originalita se možná trochu přeceňuje a spousta kapel mi už zněla nějak povědomě, přesto...za mých mladých let (přeci jen, jak už jednou překročím dvacítku, tak to mám spočítaný) se kapely obtěžovaly vrazit do názvu nějaký vodítko, že nejde o originál -> Australian Pink Floyd. Tak proč se doprčic nejmenujou The Pains Of Ripping THE SMITHS Off???
Že by jejich fandové nikdy neslyšeli o kapelách The Wedding Present, The Field Mice, Heavenly, Vivian Girls, Brilliant Colors? Nebo když o ničem jiném tak aspoň o Smiths, proboha? Abych nevymýšlel konspirační teorie, nabízí se přímo geniálně jednoduchá odpověď. Marketingově testovaná hudba protlačená Pitchforkem (který má velmi drze vepsáno "The essential guide to independent music and beyond") a podobnými "svatyněmi" alternativního a indie světa. Já se s tím jen tak nesmířím, i kdyby můj blog četli jen ti stejní dva lidé (což je asi pravda). Ale to už zase odbočuju do říše indie fantazií (setkat se s podobně smýšlejícími lidmi a dělat muziku). Možná bych si dokázal užít vystoupení Pains, ale žádnou zatím vydanou nahrávku si určitě nekoupím.