I´m the solution to music pollution

Březen 2013

mbv - tak je to tady!

5. března 2013 v 12:49 | Tomáš Macháček
Když My Bloody Valentine naposledy vydali materiál, psal se rok 1991. Autor tohoto článku nosil plenky, Sovětský svaz oficiálně stále existoval a v Zálivu vypukla Pouštní bouře.
Ve světě hudby bylo taky pěkně bouřlivo. Během osmdesátých let stihl metal zdegenerovat do parodie sebe samého, populární hudba byla recyklací recyklovaného a kytara byla považována za odepsanou (poslední poznámka se ostatně tradovala i před nástupem Beatles)
Byla tu jedinečná příležitost pro experimenty a pořádnou divočinu. Samozřejmě, nic není ze dne na den a i tato "revoluce" se chystala pár let, ale v onom roce 1991 to vypadalo zhruba následovně:
- v Americe vřel kotel jménem GRUNGE a chystal se explodovat do celého světa
- v Británii byla na vrcholu slávy scéna jménem SHOEGAZE
Většina notoricky známých kapel tohoto žánru svůj materiál právě vydávala do světa nebo jej vydala nedávno. Britský tisk chválil a chválil, jen aby se za pár měsíců prakticky otočil k tomuto žánru zády a klaněl se americkým grungerům. Tento žánr se nikdy nestal tak masivní záležitostí, ale díky zájmu posluchačů z kontinentu, věrné části britského publika a i určitého slušného zájmu ze Severní Ameriky se shoegazerům dařilo celkem slušně až zhruba do roku 1993. Poté následoval rychlý sešup kytarové hudby.
Ale zpátky do devadesátého prvního. Oasis tak maximálně hráli ve sklepě, zato Ride, Slowdive, Lush a guru shoegaze My Bloody Valentine vládli. A právě Valentýni vydali na podzim tohoto roku naprosto přelomové album Loveless, které se pravidelně umisťuje na čele žebříčků nejdůležitějších alb devadesátých let. Hudba se jen těžko popisuje slovy, ale hudbu My Bloody Valentine je nemožné(!) slovy vůbec vystihnout. Loveless je prostě bůh mezi alby a co píseň to nepopsatelný zážitek. Právě tato skutečnost vytvořila neuvěřitelná očekávání a tlak na následovníka. Čekali jsme více než 21 let. Kapela se mezitím (de facto) rozpadla a dala znovu dohromady, aby album mbv mohlo konečně vyjít. Materiál je jak nový, tak starší z devadesátých let.
Očekávání byla obrovská. Chtěli jsme Loveless 2, svůj vlastní Svatý Grál. Na Kevina Shieldse jsme koukali jako na Spasitele. Není divu, že když TO přišlo a Ježíš se na zemi nevrátil, ani nenastal světový mír, byli z toho někteří rozčarovaní. Hned se vyrojila spousta review, jak zklamaných tak nadšených. Můj celkem krátký názor je : mbv je skvělé album a více než důstojné pokračování Loveless.
Pamatuju si, že po prvním poslechu Loveless jsem byl jeden velkej WTF. U mbv to tak ostré nebylo, ale taky jsem byl mnohými songy překvapen. Určitě jsem udělal dobře, že píšu tento článek po více než měsíci, kdy jsem měl dost času, abych si ho vychutnal. Líbí se mi víc a víc. Některé věci se prostě nemění a Kevinovo vysoce neobvyklé kytarové hraní (zkuste přijít s něčím novým v kytarové hudbě!) a Bilindin zasněný hlas nebo Colmovy housové beaty zůstaly tam kde mají být. Vlastně někteří kritizovali, že tvorba kapely se od minulého alba zas tak moc nezměnila. Co je nepochybně nové je využití kláves v některých písních (e.g. new you, is this and yes). Zrovna když jsem přemýšlel jak ozvláštnit svou případnou tvorbu, abych nebyl obviňován z kopírování...Mohl bych sehnat někoho, kdo hraje na klávesy...
Nezbývá než si album mbv zase poslechnout. Celé je k dispozici na Youtube. Škoda, že jen v trochu snížené kvalitě. A pokud byste si chtěli koupit plně kvalitní songy z oficiálních stránek kapely, tak vás musím varovat, že pod tím náporem neustále padají.